Obsah

 

 

 

 

 

Učíme se formou hryMateřská škola je prvním důležitým krokem pro celoživotní rozvoj a učení dítěte.

 

V úzké spolupráci s rodinou má zajistit dítěti od útlého věku prostředí, kde se probouzí aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, ale i ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže.

 

MŠ má dítěti zajistit včasné vzdělávání, na které dále navazuje vzdělání povinné.

 

Posláním je vychovávat a rozvíjet pozitivně a sebevědomě laděnou osobnost, podporovat v dětech duševní pohodu, psychickou a fyzickou zdatnost, rozvíjet intelekt, řeč a jazyk.

 

Snažíme se vést děti k tomu, aby měly v budoucnu optimistický postoj ke světu a okolí. Vytváříme jim takové podmínky, aby se cítily spokojeně a bezpečně, aby byly naplňovány jejich potřeby a individualita. Také se je snažíme  vést k samostatnosti, díky které nabývají zdravé sebevědomí.

 

Záměrem je vytvoření pozitivního vztahu plného radosti k různým složkám života, hlavně k sobě samotnému, k druhým, k přírodě, k poznání a učení se, k hodnotám morálním i společenským, k řádu a pravidlům.

 

Pravidla, řád a jasné hranice dávají pocit bezpečí a psychické jistoty.

 

Velice důležitý je rozvoj osobnosti dítěte, jeho individuality, jeho vzdělávacího potenciálu s citovým postojem vůči ostatním lidem, světu kolem nás, člověku a jeho práci, rodině, přírodě, vlastnímu zdraví, historii a tradicím. Rozvíjíme a podporujeme vztah k sobě i druhým v souladu s lidskými hodnotami. Rozvíjíme samostatnost dítěte, jeho zdravé sebevědomí.

 

Základním cílem vzdělávacího programu je vytvoření dobře fungující skupiny dětí, ve které se děti cítí bezpečně, kde je příjemná a přátelská atmosféra, kde si všichni vzájemně pomáháme, učíme se vhodným sociálním vztahům a učíme se najít hranici mezi svobodou vlastní a svobodou druhého, kde panuje vzájemná tolerance a respektování.

 

Dalším cílem je vypěstování schopnosti dětí přijmout hranice a odpovědnost za své chování a naučit děti pravidla vzájemného soužití, aby se v kolektivu mohl každý cítit dobře, cítit přijetí, poznat kamarádství a svou vlastní důležitost a sebehodnotu.

 

Dále je naším cílem zprostředkovat dětem poznávání okolního světa i sebe samého, zdravý rozvoj osobnosti po všech jeho stránkách, rozvoj samostatnosti a zdravého sebevědomí dítěte, když se budeme snažit o přípravu podnětného prostředí s vhodnými formami naplňování cílů.

 

U předškolních dětí je navíc cílem příprava pro vstup do základní školy a kladný postoj k životnímu prostředí.

 

Hlavní zásady, principy, metody a formy práce s předškolními dětmi

 

Základní  principy:

  • respektování pravidel a hranic svobody vlastní  a kamaráda

  • rozvíjení komunikace a spolupráce

  • vedení k maximální samostatnosti

  • rozvíjení pozitivních vztahů mezi učitelkami, učitelkou a dětmi, dětmi samotnými a přenášení kladných vztahů k sobě, druhým a okolnímu světu, a to díky vytvoření bezpečného prostředí s jasnými pravidly,  podpořením dětské zvídavosti a přirozenosti.

Základní metody:

  • prožitkové učení hrou a činností dětí - podporují dětskou zvídavost, jsou založeny na přímých zážitcích dětí

  • kooperativní učení - je založené na spolupráci

  • situační učení - založené na vytváření a využívání situací, které poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí

     

  • spontánní sociální učení - založené na principu přirozené nápodoby

     

  • aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené - v poměru odpovídajícím potřebám a možnostem předškolního dítěte

     

  • řízené individuální činnosti

     

  • komunitní kruh - rozhovor,  vyprávění, naslouchání

     

  • konstruktivistická metoda – dítě vlastní zkušeností dojde k poznání (podporujeme je otázkami k tomu, aby samy hledaly řešení, vymýšlely škály řešení, byly tvořivé...)

     

  • experimentace

     

  • výlety

     

  • práce s chybou

     

  • objevování.

Základní formy:

  • nabídkou – svoboda výběru

  • spontánní

  • řízené

  • individuální

  • skupinová

  • frontální

Hlavní zásady:

  • přiměřenost věku dítěte a jeho schopnostem

  • postupnost od jednoduchého ke složitějšímu

  • aktivnost – aktivní účast dítěte

  • opakovatelnost – upevnění, zapamatování, zautomatizování, zdokonalování

  • cílevědomost – práce s jasným cílem

  • uvědomění – dítě pojmenovává, co vidí, zná, prožívá

  • praktičnost – poznávání toho, co je dítěti blízké a reálné a využitelné

  • konkrétnost – přiblížení konkrétních věcí, jevů...